Z myšlenek slova, ze slov věty a z vět nové myšlenky...

/BENDA DOPORUČUJE/
Navštivte stránky literárního časopisu NUMÉRO UN!
Naleznete tam básně, úvahy, povídky, recenze knih, fotografie a mnoho dalšího...

In Progress, díl 19.

16. srpna 2012 v 21:34 | Benda |  Co mi slova tvoří
Dobrý...uh...večer.
Dnes dávám kapitolu trochu později, než obvykle. Doufám, že to nikomu z vás nevadí... :)
Důvod mám! Jsem na pár dní zase v Brně (protože teď mám být do konce prázdnin na Vysočině, proti čemuž ale asi budu bojovat, neb je tam nuda jak v pekle) a přespávala u mě má milá Taychi a tak jsem prostě NEMĚL čas to napsat dřív. (ano, tohle je důkaz, že to píšu v ten čtvrtek, kdy to mám dát sem)

Dost už komplikací a závorek! (pokud nebudou potřeba; jako teď)
Sem s dílem. Dílem díla. Dílem dílu díla. Diladilalaaaa!
Kapitola číslo X! (X=42+27:9 název článku!)



"Cože jste našli ?" vyvalil oči kapitán Havenchild. "A jste si jistí, že tam něco je ? Co když to je jenom ňákej ďůlek ?"
Kirk nervózně přešlápl na mokré hlíně. "No... Jistí si nejsme...," pravil. Claudie se podívala na Kirka a usmála se.
"Jisté to není, ale rozhodně se o tom musíme jít přesvědčit. Za zkoušku nic nedáš, tati," sebevědomě prohlásila a z pohledů ostatních trosečníků se dalo poznat, že si tím získala pochopení a uznání.
"Okamžitě se hlásím na průzkum. Tohle si nechci nechat ujít!" přihlásil se a zvedl ruku Leonard. Popošel blíž k bratrovi a kývl na Claudii.
Námořníci se téměř současně všichni taky přihlásili se slovy: "Když jdou děcka, tak jdem' taky."
Kapitán se začal hlasitě chechtat a pak přikývl. "Dobře," pokrčil rameny. "Tak vemte, co potřebujete, a půjdem' se podívat, co jste to tam teda našli."
Za pár minut už všichni pochodovali k jeskyňce. Vzali si s sebou svítilnu a dva páry ochranných rukavic, které našli na lodi. Lenny si spokojeně nesl svůj kufřík plný vercajků, ačkoli tušil, že je nebude potřebovat.
Když dorazili ke vchodu do země, Kirk si vzal onu svítilnu a vyzval pana Havenchilda, aby šel za ním. Stísněná prostora byla stále stejně temná a chladná, jako když v ní byli s Claudií. Mladý technik nehmatal otvor a rozsvítil baterku. Sehnul se a namířil světlo do díry v kameni.
"Něco tam uvnitř je. Vypadá to na nějakou páku!" hlásil radostně a vyměnil si s kapitánem místo, aby ho nechal se taky podívat. Svalnatec si dřepnul, vzal si svítilnu a podíval se dovnitř.
"Jo, něco takovýho tam je. Kdo chce mít tu čest protáhnout ruku tou špínou a pavučinama a zatáhnout za to ?" postavil se a podíval se na ostatní. Nikomu se očividně, i přes jejich působivý zevnějšek, nechtělo strkat ruku do neznáma. Bůhví, jaká odpornost nebo nebezpečí tam může být.
"Celá banda chlapáků se bojí sáhnout na páku ?" zasmála se Claudie a vykročila k jeskyni. U kamenného schodku si odkašlala. "Dovolíte ?"
Wishfall i Havenchild uvnitř se zastyděli, že tam jde jediná žena, ba přímo dívka, z nich. Zároveň ale byli docela rádi, protože se obávali, že jim tam uvnitř něco ucvakne prst nebo rovnou celou ruku.
"Udělám to já. Kdyby se ti něco stalo, tvoje máma by mě zabila, že jsem na tebe nedal pozor" řekl kapitán. Claudie však zavrtěla hlavou.
"A jestli se něco stane tobě, tak zabije zase mě. Takže to vyjde na stejno."
"Tak že tady se vlastně musí dohlížet na mě, jo ?" rozhodil rukama uražený otec. Všichni ostatní, když spatřili, jak se tu tvoří rodinná hádka, se pleskli dlaní do čela. Už zase, blesklo jim v hlavě.
Vtom se ozvalo hlasité zadunění a na hádající se Havenchildy spadla spousta prachu a hlíny. Všichni zpanikařili a rychle odběhli dál od jeskyně. Pár okamžiků na to se vířící špína usadila a kapitán, který k sobě rychle přitiskl Claudii, aby se jí nic nestalo, se podíval kolem sebe. "Co se to stalo ?!"
Posádka zničené lodi se zase přiblížila, ale všichni jen zmateně koukali a nevěděli, co se právě událo. Pak se zpoza kapitána ozval Kirkův hlas. "Hups," řekl prostě.
Všechny oči se obrátily na skrčenou, zaprášenou postavu v rohu jeskyňky, jak se oklepává a sundává ze sebe všechnu špínu, která jakoby se zhůry snesla. "Jsi v pohodě ?!" zaznělo souběžně z Lennyho a Claudiiných úst.
"Jo, mám se fajn. Děkuju za optání," odvětil a začal se smát. "Jen jsem nečekal, že když zatáhnu za tu páčku, tak to udělá takovej nepořádek."
"Cože ? Tys za to zatáhl ?" ozvalo se odněkud z řady svalnatých námořníků.
Kirk pokrčil rameny. "No, musel jsem. Představa, že by se tihle dva ještě půl dne dohadovali, se mi nelíbila, tak jsem to, pro dobro všech, zkrátil."
Rick Havenchild starší vybuchl smíchem a bylo poznat, že se jeho tvář, která už sbírala mnohé vrásky, takhle dobře dlouho nezasmála. Ostatní se přidávali, až se smál dokonce i sám kapitán.
"No, výborně. Takže co se to vlastně stalo ? Asi se uvolnil některý z těch balvanů, že ?" usmál se Kirk a otočil se na studenou kamennou stěnu za sebou.....

Příští díl bude zase mít hudbu. Jo, ještě nevím jakou, ale bude.
Tak se těště (jako vždy)!
Navyčtenou! :)
Benda z Monia
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 18. srpna 2012 v 10:32 | Reagovat

Takhle vyhroceným koncem se má správně končit! Ale mně se to nelíbí! Já chci vědět jak to bude dál!

2 Taychi Taychi | Web | 19. srpna 2012 v 20:51 | Reagovat

Cladie je mi velmi sympatická, i když nakonec to musel udělat někdo jiný. Super díl, těším se na další a na to, až to dopíšeš a přečtu si to jako celek :-)

3 pavel pavel | Web | 19. srpna 2012 v 22:18 | Reagovat

Holky mají často pro strach uděláno. :D

4 Benda z Monia Benda z Monia | E-mail | Web | 19. srpna 2012 v 22:24 | Reagovat

[1]: :)
[2]: Až to bude celé, zjistíš, jak je to krátké... :D
[3]: Co s nima už, že jo ? :D

5 Lilly Lilly | E-mail | Web | 26. srpna 2012 v 17:54 | Reagovat

Aj tak ma najviac dostala veta: "Kapitola číslo X! (X=42+27:9 název článku!)" xDD

6 Benda z Monia Benda z Monia | E-mail | Web | 26. srpna 2012 v 18:02 | Reagovat

[5]: To víš. Někdy i intelektualita začne být nudnou. Tak, když už jsem to napsal, na to odkážu! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama