Z myšlenek slova, ze slov věty a z vět nové myšlenky...

/BENDA DOPORUČUJE/
Navštivte stránky literárního časopisu NUMÉRO UN!
Naleznete tam básně, úvahy, povídky, recenze knih, fotografie a mnoho dalšího...

Quatorze

17. dubna 2012 v 20:26 | Benda |  Co mi létá hlavou
Dobrý večer.
Quatorze, čtrnáct, fourteen, quattuordecim...
Je jednu jak tomu řeknete, prostě mám dnes 14. Je tak - ita est.

Čtrnáct let zpátky v 5:30 ve Šternberku se narodil malý človíček. Tehdá se o něm vědělo jen, že je to kluk, že nese jméno Benjamín a že patří do rodiny Juráňů - ti bydleli na okraji Velké Bystřice. Doma ho nazývali Benjamínek, Beník, Beny, nebo Benda. Časem se z něho začal stávat klidný, ale veselý chlapec. Trávil hodně času se svým bratrem, který pro něj byl a stále je vzorem. Ať už se díval, jak bratr hraje, nebo hrál něco s ním, vždy se dobře bavili.
Když se přestěhovali do Olomouce, Benda měl 4 roky. Začal chodit do blízké školky a z té doby si nese mnoho pěkných vzpomínek. Například vždy, když tam šel s tatínkem, počítali, kolik psů mají lidi před domem. Obvykle se počet pohyboval okolo patnácti.
Rodiče se rozvědli, ale Benda to nijak extrémně neřešil. Oba mu alespoň více věnovali čas, který s ním trávili. Pak se ale stal zásadní zvrat, po kterém všechno uteklo nějak rychle - škola. Do první třídy, nové tváře, na Vánoce do rodiny pejsek, bezproblémové učení, prázdniny! Každý rok (a to už od první třídy) jezdil Benda první dva týdny o prázdninách na jeden tábor. Neznal tam nikoho, jen jeden učitel se školy tam byl jako jeden z hlavních vedoucích. Rychle se ale přizpůsobil a mezi tou víc než stovkou lidí si našel přátele, se kterými se tam další roky setkával.
Během pokračování ve škole se stal oblíbený mezi všemi na škole - byl veselý, kamarádský a pro učitele bezproblémový. Ačkoli jeho škola měla pouze pět tříd a v každé bylo na tucet dětí, bylo tam hezky. Vyhrál několik soutěží, do kterých se škola zapojila a se štěstím doma ještě vyhrabe jejich diplomy. Jakmile dokončil pátou třídu, přestěhovali se s rodinou do Brna - na přijímacích zkouškách na jediné gymnázium, na které se přihlásil, skončil šestý. Velký úspěch.
I zde si rychle získal přátele. I přesto, že se jeho "seznam" kamarádů mnohokrát přepisoval, nikdy z něj nezmizelo jméno "Pepa". Jeho názory, chování i přístup se měnily. V sekundě (druhém ročníku) mu bůh dal dárek a dal mu možnost seznámit se s jednou milou slečnou. Slečna byla veselá, příjemná a Benda nemohl odolat.
A pak se dostaneme do dneška. Do moderních dějin. Do té chvíle, kdy vám tohle píši. Do chvíle, kdy si uvědomuji, že nebýt kalendáře, nevím, že jsem zase o rok starší.....


In Progress se možná opozdí o den, ale pokusím se vše zařídit, aby se tak nestalo.

Děkuji za zájem,
Benda z Monia
Tchao!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | 17. dubna 2012 v 21:11 | Reagovat

Ještě jednou- užij si těch čtrnáct (ikdyž mě těch mých přišlo stejně obyčejných jako všechny :D)

2 Taychi Taychi | Web | 17. dubna 2012 v 21:14 | Reagovat

Nemohl odolat jo? A odolal by třeba dnes, kdyby slečnu poznal?

3 Benda z Monia Benda z Monia | E-mail | Web | 17. dubna 2012 v 22:02 | Reagovat

[1]: To se stává, no...
[2]: Dokud je slečna slečnou, odpor je marný... :D

4 alouette alouette | Web | 19. dubna 2012 v 7:41 | Reagovat

tak to všechno nejlepší :)
mimochodem, mám bráchu Benjamina, ale Benda mu nikdo nikdy neřekl a asi ani neřekne... :) ale je to hezký... :) líbí se mi to :)

5 Krejdom Krejdom | Web | 20. dubna 2012 v 13:06 | Reagovat

já nevěděla, že dnes na mě bafl, již o rok starší Benda, než jakého jsem ho poznala! doufám, že následující průběh tvého života bude taktéž takový krásný :) a ještě krásnější!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama