Z myšlenek slova, ze slov věty a z vět nové myšlenky...

/BENDA DOPORUČUJE/
Navštivte stránky literárního časopisu NUMÉRO UN!
Naleznete tam básně, úvahy, povídky, recenze knih, fotografie a mnoho dalšího...

Červen 2011

Jedu pryč

30. června 2011 v 21:04 | Benda |  Co mi proletělo před nosem
Ahoj.
Bolí mě hlava, oči, záda a nohy. Ale to mi nevadí.
Vadí mi toho málo. Ale hlavně - mám novej účes.
Mám asi třetinu vlasů, možná míň. Jsem NEUVĚŘITELNĚ SPOKOJENEJ!
Sledujte:

No. A to je z nového asi všechno.
Jedu na dva týdny na tábor, tak nečekejte žádné duchaplné komentáře (nebudou žádné) a muchaplné články (taktéž nic).


Mějte se, obludy!
Benda s Bolavou hlavou
Byebye!

"Haf!" zaznělo a bylo světlo.

22. června 2011 v 20:53 | Benda |  Co mi proletělo před nosem
Good evening, meí amící, blogíci a blogošky (kostíci a čokošky).
(pokud jsem tímto trojjazyčným pozdravem někoho zmátl, nebo urazil, srdečně se omlouvám)
Inu, zase jsem jednou chtěl býti vtipným.
No, neřešme to a přejděme k tomu, co vám chci ukázat. Tedy zaprvé:

Itachi.
Nebo spíš pár pozůstatků tření tuhy o papír, vytvářející (s mou malou pomocí) tuto anime postavičku!

Úvaha o kapkách na listech

12. června 2011 v 12:00 | Benda |  Co mi létá hlavou
Zdravím vás spolu s jednou úvahou, která se mi moc líbí. Myslím, že se mi povedla... Co byste řekli ?

Přesně v tuto chvíli, v tomto okamžiku, v tomto smyslu života spadla někde velká kapka z listu... Proto se ptám:
Proč být velkou kapkou ? Má to své výhody ? Jste větší, hezčí a je ve vás větší odraz, ale zase jste těžší a stačí pouze naklonit lístek, a k zemi se řítíte. Zato taková malá kapička vydrží na lístku mávajícím ve větru a ještě se při tom usměje. Když si to tedy převedeme z kapek do života, má smysl být velký, silný a krásný, když je to ve chvilce pryč ? Proč být chválen a najednou jako pomíjivost sama zmizet ve vánku ? Přecijen, malá kapka nikdy nespadne. Avšak ji zase ani nikdo nepochválí. To je jako, když jste odolní a nic vás nepoloží, jenže si váš nikdo ani nevšimne. Zatímco být super a vteřinou letu, momentem slávy, ukončit svou existenci je více zajímavé. Malá kapka má nudný život - nikdo ji nevidí, nikdo ji neposílí a tak vlastně jen čeká, až uschne. Zakončil bych tedy tento monolog takto:
Je důležité být v přítomném okamžiku a tu slávu a moc, nebo odolnost a neoblomnost, si užít, pochopit ji a ještě před dopadem všem odpustit...
Protože život, ať už je dlouhý a velký jakkoli, je přeci krásný.

V parku po dešti
získal inspiraci
Benda z Monia

Žádná žabařina

6. června 2011 v 19:14 | Benda |  Co mi létá hlavou
"Ždááár!"
Žekl děd a žužlal ši pjotéžu.

Ne, nejsem děd, ani nic nežužlám... Jen jsem si řekl, že když už je

konec, tak se musím krom C zúčastnit i Žetka! Tak jdeme na to!


Blergh

2. června 2011 v 20:50 | Benda |  Co mi létá hlavou
Nazdar...
Omlouvám se všem, co mají rádi moje voloviny, ale bohužel, dlouho vám sem nic nedám - mám teď plno práce s učením, protože mám necelé tři týdny, abych si opravil známky a i bez opravování máme hodně testů, referátů, projektů, lam, basketbalistů, růžových bločků, amatérů, kolečkových bruslí.... (od lam to není pravda :D )

Chci tedy říct, že vás všechny, návštěvníky mého Monia, prosím, abyste mi drželi pěsti štěstí (jako i některým maturantům - ale to už tu bylo) a odpustili mi, že vám nic nepřinesu.

12.6. píšu úvahu do Numéra Un, takže to tu bude, ale jinak nemám čas.
Možná potom na vás vybafnou nějací démoni, obludy, yoya, Prahy, čorlimosty atd.


Takže, informaci jste dostali. Teď se jdu učit na matiku, zemák a chemii (vlastně jen zemák - matiku opíšem ze sešitu a chemii umím :P ).

Mám ještě dvě fotky, které se mi moc líbí. Jsou focené v hudebce. Kafíčko z červeného hrnku na vás stále čeká...
...a notový smajlík!

Guatanamo! Já jsem na mol! Lalalalalalaaa! (ne, nic jsem nepil :D )


Prosba na konec: Nespojujte krmení pro zvířata a "krmení! pro bazén. :D

Be happy
and study,
noobs! :D
Benda z Monia