Z myšlenek slova, ze slov věty a z vět nové myšlenky...

/BENDA DOPORUČUJE/
Navštivte stránky literárního časopisu NUMÉRO UN!
Naleznete tam básně, úvahy, povídky, recenze knih, fotografie a mnoho dalšího...

Úvaha o hrdinech

20. února 2011 v 13:29 | Benda |  Co mi létá hlavou
Zdárec! Na Numéro Un jsem napsal úvahu o hrdinech a myslím, že by se vám též mohla líbit. Je celkem dlouhá, ale to snad přetrpíte, ne ? Rád bych znal váš názor... :) 

Kdo je to ? Kdo je ten, co všechny zachránil, pomohl, když bylo potřeba a nic za to nechtěl ? Kdo to je ?
Ano, tohle je takový ten ukázkový příklad hrdiny. Ale co když je to jinak ? Co když pravý hrdina není ten, co zachrání všechny, ale jen jednoho ? Co když dokonce hrdina ani nikoho nezachrání ? Hm ? Chcete takové hrdiny ?

Někdo říká, že se hrdinou člověk narodí a má nějaké supersíly. Někod to samé, ale bez supersil, jen je to prostě už od narození on. Já si myslím, že hrdina se nenarodí, ale člověk se jím stane. Není to ten, jaký se vyskytuje ve filmech, co přijde na poslední chvíli a všechny ochrání. Ne. Ten, co se objeví až jako poslední paprsek světla před kompletním setměním a vše napraví... To není ono. Je to sice hezké, ale co je na tom hrdinského ? Dobře, zachránil všechny, ale... je to podmínkou ? Není hrdinsství o něčem trochu jiném ?
Nepřijde vám sympatičtější někdo, kdo prokáže svoji "hrdinnost" tím, že bude už od začátku na scéně, bude procházet těmi největšími problémy, nikdo ho nebude brát, ale i tak se nevzdá, stále půjde dál a při ochraně ostatních, ač ho nemají rádi se nevzdá ? Ten, co tam stále je a nic ho nezlomí ?


Co se vám líbí víc ?
Celou dobu se udržel, byl nesnášen a neměl v nikom oporu. Ale pořád žil dál. Nikdo ho neměl rád, ale on se nikdy nevzdal. Když přišly ještě větší obtíže, ani tak se nevzdal a nějak si poradil. A pak, po nějakém takovém tom "finálním souboji", až byl naprosto zničený a skoro nic nemohlo dělat, stejně šel dál, aby ochránil ty, co ho nenávidí. Aby ho už konečně měli rádi. Aby se k němu nechovali jako ke kusu hadru. Aby ho respektovali. A možná pro ně i zemřel, ale měli k němu potom úctu, jakožto k někomu, kdo se nikdy nenechal položit. Jakožto k hrdinovi.

Všemi milovaý, uznávaný drsňák, co si někde hoví a "má něco důležitého na práci" nakonec přjde, vypadá to, že všechny porazí, ale protivník ho začne pokládat na lopatky, "hrdina" bude vědět, že je v koncích a vzdá se. Aby si uchránil krk a potichu zmizel pryč.

Já osobně jsem pro toho, co ikdyby měl zemřít, nevzdá se a bude chránit ostatní. Protože ono kolikrát ani nezáleží na tom, jaký je výsledek, ale ona vůle nevzdat se. Protože skutečná síla a hrdinství je v nezlomnosti. Nejde o to, jak máte nabouchané ruce, jak jste drsní, jakou máte výzbroj, ale jak hodláte bojovat - a jak hodláte zemřít. Smrt s vědomím, že jsem udělal vše, co jsem mohl, abych zachránil ostatní mi přijde lepší, než ta, při které vím, že jsem to předtím děsně pokonil a jako srab utekl, abych přežil.

A teď si změňte formu. Nemyslete na hrdinu, který je prostě nějaký takový a bojuje jako bojuje. Představte si sebe. Vy jste hrdinové, pokud tomu věříte. Vy jste hrdinové, pokud neutečete před každým problémem, ale postavíte se mu. Vy jste hrdinové, když se nebojíte čelit životu přímo. Vy jste vše, co chcete být.

Děkuji, že jste četli až sem. :)
Váš (a možná i náš)
hrdinně uvažující
ale těžko říct jestli smýšlející
Benda z Monia
☺☺☺☺☺☺
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sikar Sikar | Web | 20. února 2011 v 14:13 | Reagovat

Hrdina je předně ten, kdo se svého úkolu bojí, ale i přesto ho udělá. Pokud jde najisto beze strachu, není v tom hrdinství

2 Taychi Taychi | Web | 20. února 2011 v 14:17 | Reagovat

Hrdinou jsem sama sobě :)

3 Mňoukla & vymňoukla Mňoukla & vymňoukla | Web | 20. února 2011 v 19:22 | Reagovat

Ta úvaha je nádherná, dává jakousi vnitřní sílu.
Hrdinnost podle mých  názorů nespočívá v tom všechny zachraňovat (jak sám moudře poznamenáváš). Hrdina je ten, kdo dokáže milovat, kdo miluje i když ho ten dotyčný nenávidí. Hrdina je matka, která i když dítě kičí a matka je chudá, nemá sama kus žvance, tak dítě nestrčí někam do "děcáku", ale snaží se životem protlouct i s dítětem. Hrdina je člověk, který třeba nevidí nebo neslyší, ale nerozhodne se například skočit z okna, dokáže žít se svým handicapem. Hrdina je člověk, který by byl ochotný podat pomocnou ruku i tomu nejubožejšímu člověku.

Tak už to asi s tím hrdinstvím stačí, potřebovala jsem se vykecat...

4 Benda z Monia Benda z Monia | E-mail | Web | 20. února 2011 v 19:41 | Reagovat

[1]: Zajímavá myšlenka..
[2]: Jasný.. :-D  :-D  :-D
[3]: Ano. A díky. :-)

5 lucisek169 lucisek169 | Web | 22. února 2011 v 15:10 | Reagovat

[3]: Já naprosto souhlasím :-)

6 The The | Web | 22. února 2011 v 22:04 | Reagovat

No, yesterday wasn't a good day. ;-)

7 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 23. února 2011 v 20:44 | Reagovat

Vy jste vše, čím chcete být...
Moc hezká věta :-) Pěkné to bylo zamyšlení, jen co je pravda! A to já hrdiny nerado, rádobyhrdiny už vůbec ne a ani ono označení mi nikdy nesedělo. :-)

8 Benda z Monia Benda z Monia | E-mail | Web | 24. února 2011 v 8:47 | Reagovat

[6]: I don't believe!
[7]: Oh! Tak toho si cením..! 8-)  :-)

9 Ajka Ajka | 4. prosince 2011 v 11:45 | Reagovat

Je to super....ted už se cítím jako hrdina :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama